Brakfest je na Fejsbůku! Dej mu svou lásku!

1. ročník Brakfestu

Vzpomínky na vůbec první ročník naší akce jsou rok od roku mlhavější, mizíce pozvolna v temnotě zapomnění. Někdy si dokonce říkám: byl vůbec nějaký první ročník, nebo nebyl? Vyprávění jednoho z pamětníků prvního Brakfestu hovoří spíše pro první variantu; mělo by být nicméně bráno s rezervou – s ohledem na časovou propast, jež nás dělí od dob dávno minulých.

Vzpomínám si na ten pohnutej podzim roku 2003 docela jasně. Někdy v čase, kdy už je všechno listí na stromech vybarvený a pomalu se začíná snášet k zemi, za mnou přišel jeden soudruh, jehož jméno už si nevybavuju, s návrhem takový filmový akce, kde by jako byla zábava, ženský, trocha toho alkoholu, chlebíčky by se udělaly... Byli jsme mladý a pro každou špatnost, takže slovo dalo slovo a tehdy ještě na videokazetách jsme sehnali pár západních snímků, k tomu přidali osvědčenou československou školu a jednu listopadovou sobotu se mohla celá akce rozběhnout.
Sešli jsme se v konspiračním bytě ve vile někde na Hradčanech, vše pečlivě připravili a už přicházeli první hosti, převážně dámy, že jo... Těm jsme hned nalili plný sklenice, aby se nám zábava trošku rozběhla, a šlo se promítat. Posloužila nám velká TV Sony, nic lepšího jsme tehdy neměli. Potom běžely filmy jeden po druhým, slečny už byly značně pod vlivem, ale nemohli jsme je odtrhnout od obrazovky a z celého našeho záměru nakonec sešlo. Zklamaně jsme protrpěli zbytek programu a zařekli se, že už nikdy takovou blbost nevymyslíme, když to nebude mít ten žádoucí výsledek. K našemu překvapení to část návštěvníků a návštěvnic pojala jako dobrou zábavu a plácala nás po zádech, jako že se jim to líbilo, tak jsme si řekli, proč neudělat podobný promítání i rok následující. A taky že se zase promítalo, ale to už je jiná historie, ale je to kvůli těm lidem, jináč by jsme si tu námahu nedávali. To je asi tak všechno k těm začátkům…

(h)

____________________________________